Církevní kroniky:
- 1 Kronika farního úřadu Chlumín, vedena v letech 1725-1877
- 2 Kronika farního úřadu Chlumín, vedena v letech 1887-1947
Školní kroniky:
- 1 Kronika národní školy Chlumín, vedena v letech 1940-1977
Obecní (městské) kroniky:
- 1 Kronika obce Chlumín, vedena v letech 1838-1868
1 - Kronika farního úřadu Chlumín
metráž: 0,03 časový rozsah: 1725-1877
Josef D. Krejčí přepsal z nedochovaného svazku I. reálie let 1725-1825: série farářů od roku 1683. Desátky, dary kostelu. Korouhve, varhany, zvony, farní knihovna. Kantor, škola. Záplavy, požáry. Bavorsko-rakouská válka 1741-44, drahota 1805, napoleonské války. Reálie 1826-1877: Z událostí politického významu korunovace 1835, revoluční rok 1848 (cenné zejména opisy peticí s požadavky vesnické chudiny), obecní volby 1850, pruská okupace 1866 a volby 1871. Kněží projevují negativní vztah k mladočechům, vznik a první dějiny místního Oulu. Opsáno zde trhové privilegium Františka I. pro Chlumín z roku 1830 a podrobně popsána posloupnost držitelů městečka od 14. do 18. stol. (Velflovici-Chotkové). Cenné je líčení počátků paroplavby v Čechách a stavby železného mostu v Praze (1841), první železnice (1843). Velká pozornost je v kronice věnována epidemickým nemocím, zejména choleře (1832, 36-38), chřipce a vltavským záplavám (1841, 45), dále pak kalamitám sucha (1842), velké neúrodě (1874) a řadě požárů (např. 1855 - obnova kostela, školy, fary, tzv. pojistné požáry v 70. letech). Zajímavé jsou i jednotlivé záznamy severní polární záře (1879) a zemětřesení (1876). Z hospodářského života farnosti nejčastěji přicházejí pronájmy farních polí, inventáře, záležitosti desátků, dále pak spory farářů s obyvateli, zřízenci kostela i s vrchnostmi, většinou těmito zájmy motivované. Cenné jsou reálie o vývoji náboženské víry ve farnosti (1834-47) i zmínky o hřbitově, farní knihovně a archivu, vedle obvyklých informacích o náboženských úkonech, doplňování pomůcek atd.
Kronika obsahuje životopisy farářů s medailony významných osobností, zejména filosofa Vincence Zahradníka, historika a politika Fr. Palackého, obrozensko buditelského faráře Filipa Čermáka (Liběchov) a bl. Anežky Přemyslovny. Jsou tu opsány i významné normálie, např. o vedení farních kronik z roku 1835, z povahy kroniky poněkud vybočuje líčení rozsáhlé krádeže dobytka rolníkům 1836. Na dvou vevázaných pergamenových listech pět barevných pohledů (vedut) na Chlumín a barevný nákres erbu městečka (1843): 1. pohled na městečko Chlumín z vrchu Šibeník (od jihovýchodu), 2. pohled na zámek v Chlumíně, sídlo fary, 3. pohled na náměstí v Chlumíně, 4. pohled na kostel sv. Magdaleny v Chlumíně z náměstí, 5. pohled na kostel sv. Magdaleny v Chlumíně od jihu.
Původní název: Liber memorabilium Ecclesiae et Parochiae Klominensis - Thomus II
Jazyk: latina, němčina, čeština
Počet stran: 336
Kronikáři: Josef D. Krejčí, F. S. A. Čermák, Pantaleon Neuman, Vilém Hansel, František Prokop Preclík. Spolehlivě určeno těchto 5 kronikářů, svazek má však na několika místech i zápisy jiných písařských rukou, patrně kaplanů či administrátorů.
Místo uložení: Státní okresní archiv Mělník, Farní úřad Chlumín
2 - Kronika farního úřadu Chlumín
metráž: 0,03 časový rozsah: 1887-1947
V úvodu sepsána historie obce Chlumína a historie místního kostela. Dále popsány nejcennější umělecké památky v kostele. V kronice komentovány běžné vnitropolitické události v obci, dále církevní události místního i státního významu. Kronika je psána v oddílech, není zde však dodržována chronologie ani jednotlivé oddíly. Jednotlivé části se měly zabývat různým děním i oblastmi místní správy a majetku, především polí a zahrady. Z významnějších událostí na které kronika reaguje lze uvést: stavba meziříčské silnice, stavba školy, historie farní budovy, obecní lékař (1879), povodeň - vypsání stavu vody v jednotlivých obdobích (1890), důkladná oprava kostela (1891), malba kostela, prodej oltářního obrazu (1936). V kronice vlepeny tyto fotografie a novinové články: křídlový oltář (str. 12), náhrobní kámen pánů z Wresowitz (str. 13), morový sloup a leták k vytváření nádražních misií pro příchozí dívky do měst (str. 63), 3 fotografie po sobě následujících papežů a článek o zvolení čtvrtého (str. 84-85), Mariánský sloup na Staroměstském náměstí (str. 85), 4 fotografie v daném období po sobě následujících pražských arcibiskupů (str. 90-91), Ferdinand d´Este s rodinou (str. 95).
Původní název: Pamětní kniha fary Chlumínské od konce roku 1877
Jazyk: čeština, němčina
Počet stran: 261
Kronikáři: Josef Hamerle, Jiří Kobliha, Josef Gamgela, František Mlejnský, Karel Volenec, František Mlejnský
Místo uložení: Státní okresní archiv Mělník, Farní úřad Chlumín
1 - Kronika národní školy Chlumín
metráž: 0,03 časový rozsah: 1940-1977
Kronika se zabývá vesměs pouze školní správou, ze zápisů o událostech v obci stojí za zmínku pouze popis náletu na Neratovice a osvobození obce (1945), po únoru 1948 přistupují každoroční kulturně společenská výročí (narozeniny Gottwalda, Stalina, oslavy VŘSR, osvobození Rudou armádou, tzv. vítězný únor, 1. máj a s tím spojené školní besídky). Vlepeny fotografie žáků s řed. školy (1971), fotografie zaměstnanců školy (1974), protokol VLK o prověrce ideově politické práce na škole, fotografie žáků (1976) a fotografie z divadelního představení (1977) a další výstřižky a propagační materiál.
Původní název: Školní kronika
Jazyk: čeština
Kronikáři: Josef Vrkoč, L. Weisová, L. Turek, V. Holá, M. Fišerová
Počet stran:
Místo uložení: Státní okresní archiv Mělník, Národní škola Chlumín
1 - Kronika obce Chlumín
metráž: 0,04 časový rozsah: 1838-1868
Rukopis ze sklonku 50. let 19. stol., je rozdělen na 3 části: Starý, Střední (17.-18. stol.) a Nový věk, ty pak vždy ještě na kapitoly.
Starý věk líčí dějiny městečka po třicetiletou válku ve 13 kapitolkách: Chlumín - městečko, župa, děkanát; Panstvo na Ch. před dobou husitskou, rodina Velfloviců; Klášter břevnovský (do 1406); Občanský a náboženský stav před dobou husitskou; Starobylé známky chlumínské městské hodnosti; Pověst o Slovanech Klomácích; Šibeník - stínadlo; Náměstí a městské názvy; Štít a pečeť Ch.; Stav Ch. za doby husitské; Zotavení Ch. po husitských válkách - zvon Ambrož; Rodina Vřesovců z Vřesovic, Nový a hlubší úpad Ch. po bitvě bělohorské.
Střední věk přináší seznamy obyvatel 1728, zmínky o robotě, vrchnostech, obecní správě, o kostele a faře, o škole, dále Rozmanité události zde a v okolí (1683-cca 1795) a posléze Rozhled po světě rakouském (6 stran).
Nový věk je rozdělen na 2 části, před polovinou 19. stol. (úpravy zámku na faru a školu, zavedení výročních trhů, pronájem dvora, pivovar, mlýn) a po polovině 19. stol. (události 1848, petice k říšskému sněmu, první volby 1850. Následuje kapitolka O vrchnosti a patronátu rodiny Chotků a kap. O kostelu a faře (1828-1857). Rukopis končí přílohou 9 listů (je opisem asi ze sklonku 60. let 19. stol. z pamětní knihy obce, založené Josefem Klímou 1.2.1838), popisující rovněž různé události v obci 1838-1868.
Původní název: bez názvu
Počet stran: 85
Jazyk: čeština
Kronikář: není uveden, lze jen usuzovat na místního faráře; autorem textu přílohy je původně Josef Klíma (1838-1868)
Místo uložení: Státní okresní archiv Mělník, Archiv obce Chlumín
