Obec Chlumín leží v úrodné polabské nížině při silnici 101 z Neratovic na Kralupy nad Vltavou, asi sedm kilometrů vzdušnou čarou od Mělníka a čtrnáct kilometrů od hranic hlavního města Prahy.
Chlumín leží v rovinaté bezlesé krajině labsko - vltavského meziříčí. Městečkem protéká potok Černavka, pramenící nad Kozomínem a pod Dušníky se vlévající do slepého ramene Labe, které je zbytkem jeho ostrého oblouku v Obříství. Kdysi významné městečko s trhovým a hrdelním právem, s tvrzí a od počátku 17. století se zámečkem, na přelomu 17. a 18. století rokokově přestavěným.
První písemné zmínky o obci Chlumín pocházejí ze začátku 14. století, kdy byl sídlem bohatého pražského měšťanského rodu Velfloviců. V držení obce se následně vystřídala řada šlechtických rodů.
V obci se do dnešních dob dochovala řada významných kulturních památek, které jsou němým svědkem bývalé důležitosti městečka.
Chlumín - demografický vývoj
Městečko bylo ve 14. století poměrně významné, čítalo 72 osedlých, (např. Neratovice měly v té době pouze 40 osedlých) a bylo sídlem děkanátu s 19 farami pro celou oblast mezi Vltavou a Labem, v níž jiné městské centrum chybělo.
Před husitskými válkami byl Chlumín předním a nejvíce zalidněným místem širokého okolí.
A i v dalších letech, od počátku pravidelného periodického sčítání, tj. od roku 1850, vykazoval Chlumín mírně růstový trend s jediným výkyvem v období 1880-1890 až do r. 1910, kdy počet obyvatel obce byl více než jeden a půl násobný než dnešní aktuální stav. Po roce 1910 však počet obyvatel Chlumína trvale klesá, nadprůměrně velký propad byl zaznamenán v důsledku dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti v době hospodářské krize v první polovině 30. let a po skončení 2. světové války. V posledních desetiletích je vidět průměrný úbytek cca 20 trvale bydlících obyvatel za každé desetiletí.
Obrat nastává až po roce 2000 díky zvýšenému zájmu o výstavbu rodinných domů v posledních letech a podpora obyvatel obecnímu zastupitelstvu při snaze o vybudování sportovní a rekreační vybavenosti i služeb naznačuje obrat demografického vývoje obce směrem k růstu.
Urbanistický popis
Osu městečka, jehož dominantním prostorem je velké obdélné náměstí, kolmo přetnuté tokem potoka Černavky, a navazující západní ulice, tvoří silnice z Neratovic na Kralupy nad Vltavou.
Východní část náměstí zaujal původně gotický kostel, v jehož sousedství byla vybudována tvrz poprvé připomínaná v 1. čtvrtině 14. století, která zřejmě existovala na malém ostrůvku vodní nádrže v polovině severní strany náměstí.
Po roce 1529 tvrz zpustla a patrně na počátku 17. století ji nahradil severně od kostela stojící zámek s přilehlým hospodářským dvorem a pozdějším parkem podél Černavky, zasahujícím až na náměstí.
Již po husitských válkách, které se Chlumína jako centra katolické víry, silně dotkly, význam Chlumína výrazně upadl. Další katastrofu znamenala třicetiletá válka, během níž zanikla více než polovina domů a byl zničen původní kostel.
Teprve na počátku 30. let 18. století za nové majitelky panství kněžny Toskánské došlo k obnovení rozvoje městečka, které pak až do 2. světové války trvale mírně rostlo.
Slibný rozvoj Chlumína, který měl předpoklady zůstat regionálním střediskem oblasti mezi Vltavou a Labem jižně od Mělníka, přerušil vznik sítě císařských silnic v I. polovině 19. století, kdy byla doprava do Prahy svedena stranou mimo městečko. V roce 1869 k dalšímu rozvoji obce mělo přispět vybudování železniční tratě. Z obavy přetnutí pozemků tehdejších majitelů byla trať posunuta až na rozhraní vzdálené obci, čímž se vývoj městečka zastavil.
Drobná domkářská zástavba se až do poloviny 19. století rozšiřovala na západním i východním konci městečka, později vznikly nové bloky rodinných domků na západním okraji Chlumína, podél kolmé silnice do Újezdce.
Od roku 1968 byla v obci obnovena výstavba rodinných domů. Formou individuální výstavby se postavilo 39 RD a formou podnikové výstavby 16 bytových jednotek. Dále se postavila dvojtřídní mateřská škola, požární zbrojnice SDH, restaurace na hřišti, garáž TJ Sokol Chlumín, vodovodní řád, povrchová kanalizace, telekomunikace, plynofikace. Prováděli se údržby a rekonstrukce komunikac, Morového sloupu a kapliček. V roce 2005 bylo vybudováno dětské hřiště na které navázalo v roce 2009 víceúčelové veřejné sportoviště v areálu TJ Sokol Chlumín. Tím byl vytvořen ucelený sportovní areál. V roce 2009 byla také dokončena rekonstrukce ulice „Dlouhý – Vokoun“. Obě akce byly finančně zajištěny z peněz EU.
Chlumín má převážně vesnický ráz a podstatu jeho památkové hodnoty tvoří především trojice barokních dominant - kostela sv. Maří Magdalény, mariánského sousoší a rokokového zámečku.
Občanská vybavenost a Společenské aktivity
V obci je dokončena tlaková kanalizace, vodovod, plynofikace.
V obci je základní škola i mateřská školka.
Kompletní vyšší vybavenost je v nedalekých Neratovicích, Praze, popř. bývalém okresním městě Mělníku.
Prvky občanské vybavenosti
- Obecní úřad v reprezentačním domě z roku 1927 - postavený jako účelová stavba - obecní úřad a byt četníka, nyní v budově sídlí obecní úřad a pošta.
- Obchod se smíšeným zbožím
- Hostinec s restaurací (2x)
- Nová hasičská zbrojnice zkolaudovaná v roce 2011.
- Ve sportovním areálu v Chlumíně je víceúčelové hřiště.
- Obec má vlastní hřbitov, který slouží i pro účely okolních obcí.
- Obec má autobusové spojení s Neratovicemi, Prahou, Mělníkem.
Společenské aktivity
V obci se pořádají zábavy, poutě, pravidelné fotbalové a hasičské soutěže, vystoupení a výstavy dětí ZŠ a MŠ Chlumín a jiné společenské události.
Jsou zde organizovány tyto spolky a organizace:
- TJ Sokol Chlumín (fotbal)
- ZO ČSCH Chlumín (chovatelé)
- Honební společenstvo Chlumín - Újezdec (myslivci)
- SH ČMS SDH Chlumín (dobrovolní hasiči)
- rybáři
